můj první a asi i poslední "zakázkový" dort

Postup

1. Byla to taková moje maturita!
2. Už jsem si dala dva prášky a musím si jít lupnout další, mám z toho pěknou migrénu (hrozně se u toho nervuju!).
3. Kolegyně slaví kulaté narozeniny.
4. Nakonec řekla, že chce jen pro dceru (má zrovna 20), protože tam tu svoji číslovku rozhodně nechce vidět.
5. Vymyslela jsem to i se jménama.
6. Když se jim tam nebudou líbit, můžou jedno nebo i obě dát pryč, jen přeleští celofán.
7. Schválně jsem vybrala takovou výraznější podkladovou barvu (něco jako oranžovo-rezavo-bronzová?).
8. Ve skutečnosti to vypadá líp, s bleskem je to hodně zkreslené (ještě zkusím zítra za denního světla).
9. Původně jsem našla desku a perfektně jsem ji se starším synem obtáhla a zalepila.
10. Přes noc se mi všechno rozleželo a uvědomila jsem si, že se deska nevejde do lednice.
11. Tak jsem to celé odbalila a fičela do stolárny seříznout (Prej na co to mám?
12. Říkám do lednice.
13. To vám ale dlouho nevydrží!
14. Pán si myslel, že si nechávám ze sololaku dělat polici :D, tak ani nechtěl řez zaplatit ,) ).
15. Ale napodruhé se mi to už nepodařilo tak pěkně zabalit, taky mě u toho ještě tahal za nohavici náš roční Kubík).
16. V nejhorším mi to omlátí o hlavu.
17. Zase bych po dlouhé době měla možnost ochutnat, co jsem to vlastně vyrobila ,).
18. Velkým a nedostižným vzorem mně tentokrát byla Veronika S (mamuška1).
19. Tímto jí moc děkuji a zároveň se i omlouvám (napodobat mistra je hodně troufalé!!!).